Standard border kolie
Země původu: Velká Británie.
Využití: Honácký pes se schopností tvrdě a vytrvale pracovat, nechá se dobře vést.
Klasifikace FCI: skupina 1 (ovčácká plemena)
Stručný přehled vývoje: Border kolie pochází ze středověkých britských honáckých psů (kolií) a v pozdější době byla chována zejména v hraničních oblastech mezi Anglií a Skotskem, tzv.Border Counties (pomezní hrabství). Selekce se zaměřovala na jedinečnou práci stavění okem. V roce 1910 vznikl název border kolie. Plemeno podporuje od roku 1906 Mezinárodní společnost pro ovčácké psy (International Sheepdog Society ISDS) se zaměřením na nahánění ovcí. Kennel Club je uznal jako plemeno v roce 1976.
Celkový vzhled: Pes se správnými proporcemi. Hladké vnější obrysy znázorňují kvalitu, půvab a naprostou harmonii ve spojení s dostatečnou substancí, čímž vzniká dojem schopnosti vytrvalého výkonu. Jakákoli tendence k nemotornosti nebo slabosti je nežádoucí.
Důležité proporce: Lebeční část hlavy je zhruba stejně dlouhá jako nosní hřbet. Tělo má být v poměru ke kohoutkové výšce mírně delší.
Chování a povaha: Čilý, bdělý, poslušný a inteligentní pes, ani nervózní, ani agresivní.
Hlava
Lebeční část:
Lebka: Dosti široká, týlní hrbol nevýrazný.
Stop: Velmi výrazný.
Obličejová část:
Nos: Černý, u hnědých nebo čokoládově zbarvených jedinců může být hnědý. U modrých jedinců by měl být břidlicový. Nosní otvory dobře vyvinuté.
Morda: Středně krátká a silná morda se směrem k nosu zužuje.
Líce: Ani plné, ani zaoblené.
Čelisti a zuby: Silné čelisti s dokonalým pravidelným a úplným nůžkovým skusem, to znamená, že řezáky horní čelisti těsně překrývají řezáky spodní čelisti a zuby jsou kolmo vsazené do čelistí.
Oči: Posazené daleko od sebe, oválné, středně velké. Barva hnědá kromě jedinců zbarvených blue merle (modře mramorové), kdy mohou být jedno oko nebo obě oči částečně nebo zcela modré. Výraz mírný, bdělý, bystrý a inteligentní.
Uši: Středně velké, středně silné, nasazené daleko od sebe, nesené vztyčené nebo polovztyčené, výrazně pohyblivé.
Krk: Patřičně dlouhý, silný a svalnatý, mírně klenutý, směrem k ramenům se rozšiřuje.
Tělo: Atletického vzhledu.
Hrudník: Hluboký a poměrně široký. Žebra dobře klenutá.
Bedra: Osvalená, avšak ne stažená.
Záď: Široká a svalnatá, při pohledu z boku ladně přechází k nasazení ocasu.
Ocas: Středně dlouhý, poslední obratel dosahuje alespoň k hleznům, hluboko nasazený, dobře osrstěný, u špičky zahnutý nahoru. Ocas dokresluje půvabný obrys a harmonii psa. Při vzrušení může být nesený výše, nikoli však nad hřbetem.
Varlata: Psi musí vykazovat dvě zřetelně normální varlata,plně sestouplá v šourku.
Končetiny:
Hrudní končetiny: Nohy jsou při pohledu zepředu souběžné, zápěstí je při pohledu z boku mírně šikmé. Kosti jsou silné, ne však hrubé. Ramena jsou dobře uložená vzad, lokty těsně přiléhají k tělu.
Tlapy: Oválné, s patřičnými polštářky, silnými a zdravými; prsty klenuté, sevřené, drápy krátké a silné.
Pánevní končetiny: Stehna dlouhá, silná a svalnatá, s dobře úhlenými kolenními klouby a silnými, nízko uloženými hlezny. Od hlezna k zemi silné kosti. Nohy jsou při pohledu zezadu souběžné.
Chůze/Pohyb: Pohyb má být volný, plynulý a neúnavný; tlapy mají být pokud možno co nejméně zvedány, aby se pes mohl pohybovat plíživě a velmi rychle.
Kůže:
Osrstění:
Srst: Jsou uznávány dva typy srstí: středně dlouhá srst a tzv.patrová srst (která je více nadzvednutá podsadou.. Krycí srst je u obou variant hustá, středně silná, podsada je měkká a hustá a tvoří výbornou ochranu proti vlivům počasí. U středně dlouhé srsti vytváří bohatá srst hřívu, kalhotky a vlajku. V obličejové části, na uších, předních nohách (s výjimkou nepatrných praporců) a zadních nohách od hlezen až k zemi má být srst krátká a hladká.
Barva: Je povolena celá řada barev, přičemž nikdy nemá převládat bílá.
Velikost a hmotnost:
Ideální výška: psi
Vady: Každá odchylka od výše uvedených požadavků musí být považována za vadu, jejíž posouzení má být přímo úměrné stupni odchylky.
Zdroj BCCCZ